Obrácenosti

Bílá a černá, muž a žena, den a noc, anděl a ďábel, pravda a lež, země a nebe, voda a led, život a smrt, umění a umění.

-

Bílá a černá, ty protipólné sestry barev,

obě čisté a jasné.

Mezi nimi proudící krev

a další mnohé barvy krásné.

-

Muž a žena, též obráceně,

tvoří tak pár člověka.

Ten v rozmanité bývá ceně,

měna tvrdá nebo měkká.

-

Den vždy střídá temnou noc,

v pravidelném rytmu času.

Toť přírodní kouzel moc,

tiše zcela, bez slyšení hlasu.

-

Anděl - ďábel se doplňují,

jak si tvoří svoje frakce.

Tak vždy role naplňují,

v pořádku: akce a reakce.

-

Pravda soutěžívá se lží,

ve velmi častém střetu.

Lež v zájmu pravdu mlží,

možno opačně též napsat větu.

-

Na zemi, také na nebi,

odvíjí se život náš.

Úsměvy četné a škleby,

někdo odříká "otčenáš".

-

Voda tuhne, zmrzne v led,

ten roztaje zase zpět.

Žádný tu zájmový střet,

zbytečných tak dalších vět.

-

Život je naše vědomí,

smrt si ho pak zpátky vezme.

Aby stavěl velké domy,

ta z nich vysvobodí vězně.

-

Avšak umění a umění,

co, že to je za duel?

Jedno duchem, druhé jmění,

hořká pachuť či sladký cumel.

-