Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Slunce v okně

4. 04. 2017 11:50:53
V předchozích článcích jsem se zabýval jevem kulacení rohů obdélníkového okenního otvoru ve světelném odrazu na protější bílé zdi, při dopadu slunečních paprsků.

Přestože se jedná o běžný a jednoduchý fyzikální jev, něco je na něm zajímavého. Ostatně něco zajímavého se najde na všem, co kolem sebe pozorujeme a nepřijímáme to jen jako ohleděné banální věci.

Jak vlastně vzniká ono zakulacení rohů při odrazu slunečních světelných paprsků na protější stěně (průmětně) a jak vzniká střídání světla a stínu v ploše tohoto odrazu? Jev je stejný v uzavřeném i v otevřeném okně.

Slunce jako obrovský kulatý světelný zdroj je v takové vzdálenosti od Země, že se nám perspektivním zmenšením jeví jako malý kotouček na obloze a také tak třeba v okenním otvoru. Jelikož ve skutečnosti Slunce částí svým paprsků pokrývá celou polovinu osvětlené Země, nutně je jeho optická zmenšenina všude tam, kde jsou naše oči v pohledu k němu. Jeho obraz se stěhuje s naším pohybem. A tak také v okenním otvoru je v každém bodě jeho plochy. Můžeme si ho svým rovnoběžným pohybem opticky "posunovat" po celé okenní ploše.

Sluneční paprsky pokrývají svým svitem jednolitě celou plochu světelného odrazu na průmětně, vyjma jejích okrajů. Dopadají sem také ve světelných kuželech, s vrcholy na průmětně a se základnou v obrysu Slunce. Okraj okenního rámu se zde ale chová částečně jako tzv. "dírková komora". "Sluníčka", ležící svým středem při hraně rámu, jsou jím již částečně zakrytá, ale přesto dochází k rozšíření okenního světelného odrazu na stěně. Právě o světlo částí těchto "sluníček", ležících v ploše okna. V těchto hraničních bodech se sluneční světelné kužely obrací přímočaře šikmo letícími paprsky a také ve svém plošném překlopení dopadají na průmětnu. Čili vznikají zde obrácené kužely světla s vrcholy v bodech hrany okenního rámu a se základnou na průmětně. Jelikož "sluníčko" je kulaté, rozšíření odrazu okna na zdi se také zakulacuje. Patrné je ovšem jen zakulacení v rozích, v hranách, kde vrcholy kuželů splývají v úsečku, je nový obrys opět rovný.

Proč je okraj nového zvětšeného průmětu na zdi mírně přistíněný, a potom zase v pásku svítivější jako ve střední ploše? Přistínění okrajů zde vytváří rovněž kolmo dopadající stín pevného okenního rámu a větší svit také působení šikmo dopadajících paprsků překrytých částí kuželů okrajových "sluníček" okenního otvoru. Střední méně svítivá plocha odrazu má patrné pravoúhlé rohy.

Autor: Jiří Stratil | úterý 4.4.2017 11:50 | karma článku: 4.96 | přečteno: 95x

Další články blogera

Jiří Stratil

Život jako důkaz neexistence neživé přírody II

V návaznosti na svůj předchozí článek se zde dotknu evoluční teorie vývoje živých forem na Zemi. Ta sestavovaná vývojová řada organismů od těch neprimitivnějších až k člověku bude nejspíš hlavně jen teorií.

20.9.2017 v 9:27 | Karma článku: 6.20 | Přečteno: 273 | Diskuse

Jiří Stratil

Život jako důkaz neexistence neživé přírody

Vědní obory zkoumají fyzikální a chemické vlastnosti a zákonitosti přírody a rozlišují tak přírodu anorganickou a organickou.

19.9.2017 v 8:59 | Karma článku: 8.52 | Přečteno: 286 | Diskuse

Jiří Stratil

A jak ty balkóny

Na dvou domech dostavby Staroměstského náměstí jsem umístil v prvním patře jejich průčelí tento vně vystupující architektonický prvek, zde hlavně z výzdobných důvodů.

18.9.2017 v 10:52 | Karma článku: 5.39 | Přečteno: 273 | Diskuse

Jiří Stratil

Co jsou čučky a pinakle v architektuře?

Historické architektonické slohy si libovaly v různých výzdobných prvcích a detailech na průčelích domů. Mezi ty patří i tzv. "čučky" a "pinakle".

17.9.2017 v 11:07 | Karma článku: 7.32 | Přečteno: 259 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Karel Ábelovský

Wokno do jinam ... něco od vody

... jen krátké zastavení, tedy především pak na prašných cestách, které vždy osvěží díky zřídlu pitné a zurčící vody nejen tělo, ale díky náhodným, přesto přirozeným zákoutím, posléze i cestovatelskou a taky přírody milovnou duši.

20.9.2017 v 16:36 | Karma článku: 9.50 | Přečteno: 88 | Diskuse

Jiří Stratil

Život jako důkaz neexistence neživé přírody II

V návaznosti na svůj předchozí článek se zde dotknu evoluční teorie vývoje živých forem na Zemi. Ta sestavovaná vývojová řada organismů od těch neprimitivnějších až k člověku bude nejspíš hlavně jen teorií.

20.9.2017 v 9:27 | Karma článku: 6.20 | Přečteno: 273 | Diskuse

Jaromír Šiša

Rozkvetlý zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou a zastavení v Třebíči.

Zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou ohromí na první pohled nejenom rozlohou. Třebíč neni jen noclehárna pro zaměstnance z nedaleké jaderné elektrárny v Dukovanech. Další dlouhé komentáře jsou zbytečné, oba příběhy tím nijak neutrpí.

20.9.2017 v 9:12 | Karma článku: 32.63 | Přečteno: 558 | Diskuse

Jiří Stratil

Život jako důkaz neexistence neživé přírody

Vědní obory zkoumají fyzikální a chemické vlastnosti a zákonitosti přírody a rozlišují tak přírodu anorganickou a organickou.

19.9.2017 v 8:59 | Karma článku: 8.52 | Přečteno: 286 | Diskuse

Pavel Kynčil

Něco od hmyzu.

Hmyz - nejúspěšnější živočich na zeměkouli. Kam my se na něj hrabeme. No, jo, jenže nafotit jej není žádná legrace. Je rychlý, bystrý a většinou i dost obratný a pokud ne, umí se zase schovat a tak práce s ním ....................

18.9.2017 v 16:06 | Karma článku: 11.50 | Přečteno: 210 | Diskuse
Počet článků 1194 Celková karma 7.24 Průměrná čtenost 336
Zahradní a stavební architekt


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.