Barokní architektura se vyznačovala často bujností dynamických tvarů a množstvím výzdobných prvků. Budovy byly až přezdobovány různými dekorativními štukaturami.
V jeho vrcholné vývojové fázi ale dominují monumentální slohové formy, zatímco v pozdním období (rokoko) více převládá bohatá dekorativní výzdoba. Návraty v 19. a ještě na počátku 20.století již příliš nedbají na velké barokní ideje a víceméně formálně rozmělňují jeho architektonické výrazivo (eklektický historismus). Fasády bývají umělecky průměrné, zato však velmi zdobené, na úkor monumentality celku. Zde známé pravidlo "méně znamená více" je opravdu přiléhavé. Všude něco musí být, což má v architektonické mluvě pojmenování "horror vacui" (strach z prázdna).
Jak bylo obtížné nalézt nový styl architektury pro navržené domy dostavby západní strany Staroměstského náměstí lze těžko popsat. Dlouhý zápas hledání, inspirací a vlastního cítění, o čistotu a vytříbenost architektonické formy. Aby byla historie i současnost pojata v jednom, aby vyznění bylo nové a náměstí přínosné, aby bylo dostatečně reprezentativní, aby architektury nebylo málo nebo naopak nebyla přeplněná. Dlouhá cesta ke stylové čistotě, aby výsledek vyzníval historicky kontinuálně a zároveň moderně, soudobě. A také česky.
Neobarokní Schierův dům na rohu severní strany Staroměstského náměstí byl postaven v rámci asanace Josefova v letech 1896-97 na místě původního barokního domu od J.B.Santiniho. Na konci 2.sv.války byl silně poškozen a při rekonstrukci v letech 1946-49 kvůli kostelu sv.Mikuláše snížen o patro. (-)
Začátky v r.1991.
Výsledný styl architektury nového radničního křídla: nelze již nic přidat ani ubrat.
