Co znamená ta svoboda v umění?

Nevažte se na zastaralá paradigmata věčných pravd, na ty otřelé anachronismy, osvoboďte se, buďte sami sebou. Rozvažte svou fantazii a buďte originální.

Takto se dnes bohužel také vyučuje na vysokých školách uměleckého zaměření. A protože architektura je "jednou nohou" také umělecký obor, tak jsou studenti podporováni k takovému myšlení a tvoření i na fakultách architektury.

Kam že taková svodomyslnost vede? To si dnes ukážeme na dalším výběru architektonických návrhů z poslední soutěže na dostavbu Staroměstské radnice, která se konala v letech 1987-88. Přihlášen byl největší počet prací ze všech soutěží - 227. Najdou se zde i celkem dobře myšlená řešení, byť na tomto místě nerealizovatelná nebo sem již nevratná, prezentují se ale hlavně právě ty svobodomyslné úlety, nerespektující v dostavované proluce a na Staroměstském náměstí prakticky vůbec nic.

Zahleděni jen do svého "nebetyčna", a co se nachází kolem dokola je těmto autorům již úplně jedno. Začalo to funkcionalismem ve 30.letech a končí to s architekturou i urbanismem.

-

Kdysi královnou jsi byla umění,

dnes končíš jako žebračka?

A prodáváš se pro jmění,

jako zaručená značka?

-

Jeden z oceněných návrhů.

Tento návrh byl také oceněný porotou.

Lanovka Pařížskou třídou.

Zdroj: Architektura ČSR, revue Svazu českých architektů, ročník XLVII., 1988/5. 

Děkuji za pozornost.

-