A za rohem

Staroměstská radnice, to je zalomená fronta menších řadových domů, jejíž jižní strana je již s "odřenýma ušima" jakž takž architektonicky dopracovaná. Ta východní strana ale úplně historicky "vyhořela", a to i doslova.

Jak na ni znovu? To je ale oříšek, a co se tu vynasnažilo architektů! Jedinou rozumnou cestou, jak se zdá, je držet se její urbanistické typologie adičně seřazených, vně samostatných fasádních štítových domů. V architektuře rovněž navázat na tuto tradici. Všechny koncepce, velikášsky zahleděné do nějaké mimořádné budovy, která by se stala chloubou naší epochy, zkrachovaly. Ale co architektů a občanů si něco takového stále myslí, avšak bohužel jen myslí, skutek vždy utek. Proč? Protože to jsou chiméry čehosi, co nevychází z logiky zástavby a skutečných potřeb Staroměstského náměstí. To si nenechá nic nepatřičného vnutit a nepoleví a nepoleví, dokud je nepochopíme a neposlechneme.

-

Člověče, nehledej kde nenajdeš,

dosáhneš pouhých bludů.

Hledej pravdu, nikoli lež,

to jen Diogenés žil v sudu.

-

Domy SR. (-)

 A za rohem.

-

Autor: Jiří Stratil | sobota 24.6.2017 10:23 | karma článku: 10,04 | přečteno: 178x