Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Klasik-modern

25. 06. 2017 9:02:14
Neexistuje na světě umělecké dílo, které by uspokojovalo každého. I ty nejvyšší výkony, jakých někteří tvůrci dosahovali, může někdo z určitého pohledu zpochybnit i shodit. Toho se dostávalo a dostává všem umělcům.

Zde jsem vybral poslední, ale jen částečně realizovanou stavbu Antoni Gaudího - chrám Sagrada Familia v Barceloně ve stavu rozestavěnosti, jak ji architekt zanechal po své smrti v r.1926. Gaudí byl secesním architektem, s výrazným sklonem k vlastnímu skulpturálnímu stylu. Jeho projev je velmi expresívní až pohádkový, odpoutávající se od historismu a tíhnoucí k moderní abstrakci. Upoutává především sochařským pojímáním architektury a ve výtvarném detailu. K dostavovanému chrámu jinými architekty se zde již vyjadřovat nebudu, uvedu jen to, že s prováděným dokončováním, kazícím autorovo cítění, nesouhlasím. Gaudího stavby na první pohled upoutávají svou výjimečností a neobvyklostí, každému ale také nemusejí vyhovovat. Mně osobně se líbí více v detailech, budovy v celku již méně. Ovšem ten "rozteklý krápníkový" vstup do chrámu mě odpuzuje.

Zdroj: Umění 19. a 20.století, N.Lynton, Artia Praha, 1981.

Dovoluji si připojit opět některé svoje návrhy, které jakoby obloukem zpět navazují kontinuitu funkcionalistické a dynamické moderny s historickými slohy. Ne proto, aby se architektura opět vrátila k historismu, ale aby někde neztratila "půdu pod nohama", zahleděná příliš do subjektivistických vizí tvůrců. Ty se stále častěji a výrazněji dostávají do rozporu a střetu se starým stavitelstvím. Všeho je ale potřeba, tradice i experimentu.

Toto je jen studie chrámové architektury bez konkrétního umístění (zde již také vícekrát opakovaná), kde jsem si vyzkoušel takovou moderní syntézu s barokní sakrální architekturou. Je to jen cvičný úkol pro vytvoření propojení s ověřenými a propracovanými architektonickými postupy klasické stavební tvorby. Odtud mohu experimentovat dál, aniž bych se dostával do kolizí se zástavbou v historických částech měst.

V některých případech urbanisticko-architektonických úkolů je takového stylu potřeba, neboť jiné projevy zde selhávají. Na mysli mám např. problém dostavby západní strany Staroměstského náměstí, kterému patří ukázka jednoho z domů, navržených pro tuto proluku (viz obrázek dole). Ano, i zde se hledá moderna, ale taková, která se na toto místo bude skutečně hodit. A právě pro tyto případy vstupů naší doby do historie propracovávám svoji kontinuitu. Tyto domy čerpají ze slohů náměstí i z moderny současně. Nejsou kopiemi starého, ani nepatřičným vybočením z konceptu, ale stylovým posunem.

Styl klasik-modern.

Půdorys 1.NP.

2.NP.

Jeden z nových domů pro SN.

-

Autor: Jiří Stratil | neděle 25.6.2017 9:02 | karma článku: 8.41 | přečteno: 184x

Další články blogera

Jiří Stratil

Život jako důkaz neexistence neživé přírody II

V návaznosti na svůj předchozí článek se zde dotknu evoluční teorie vývoje živých forem na Zemi. Ta sestavovaná vývojová řada organismů od těch neprimitivnějších až k člověku bude nejspíš hlavně jen teorií.

20.9.2017 v 9:27 | Karma článku: 6.20 | Přečteno: 273 | Diskuse

Jiří Stratil

Život jako důkaz neexistence neživé přírody

Vědní obory zkoumají fyzikální a chemické vlastnosti a zákonitosti přírody a rozlišují tak přírodu anorganickou a organickou.

19.9.2017 v 8:59 | Karma článku: 8.52 | Přečteno: 286 | Diskuse

Jiří Stratil

A jak ty balkóny

Na dvou domech dostavby Staroměstského náměstí jsem umístil v prvním patře jejich průčelí tento vně vystupující architektonický prvek, zde hlavně z výzdobných důvodů.

18.9.2017 v 10:52 | Karma článku: 5.39 | Přečteno: 273 | Diskuse

Jiří Stratil

Co jsou čučky a pinakle v architektuře?

Historické architektonické slohy si libovaly v různých výzdobných prvcích a detailech na průčelích domů. Mezi ty patří i tzv. "čučky" a "pinakle".

17.9.2017 v 11:07 | Karma článku: 7.32 | Přečteno: 259 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Karel Ábelovský

Wokno do jinam ... něco od vody

... jen krátké zastavení, tedy především pak na prašných cestách, které vždy osvěží díky zřídlu pitné a zurčící vody nejen tělo, ale díky náhodným, přesto přirozeným zákoutím, posléze i cestovatelskou a taky přírody milovnou duši.

20.9.2017 v 16:36 | Karma článku: 9.50 | Přečteno: 88 | Diskuse

Jiří Stratil

Život jako důkaz neexistence neživé přírody II

V návaznosti na svůj předchozí článek se zde dotknu evoluční teorie vývoje živých forem na Zemi. Ta sestavovaná vývojová řada organismů od těch neprimitivnějších až k člověku bude nejspíš hlavně jen teorií.

20.9.2017 v 9:27 | Karma článku: 6.20 | Přečteno: 273 | Diskuse

Jaromír Šiša

Rozkvetlý zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou a zastavení v Třebíči.

Zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou ohromí na první pohled nejenom rozlohou. Třebíč neni jen noclehárna pro zaměstnance z nedaleké jaderné elektrárny v Dukovanech. Další dlouhé komentáře jsou zbytečné, oba příběhy tím nijak neutrpí.

20.9.2017 v 9:12 | Karma článku: 32.63 | Přečteno: 558 | Diskuse

Jiří Stratil

Život jako důkaz neexistence neživé přírody

Vědní obory zkoumají fyzikální a chemické vlastnosti a zákonitosti přírody a rozlišují tak přírodu anorganickou a organickou.

19.9.2017 v 8:59 | Karma článku: 8.52 | Přečteno: 286 | Diskuse

Pavel Kynčil

Něco od hmyzu.

Hmyz - nejúspěšnější živočich na zeměkouli. Kam my se na něj hrabeme. No, jo, jenže nafotit jej není žádná legrace. Je rychlý, bystrý a většinou i dost obratný a pokud ne, umí se zase schovat a tak práce s ním ....................

18.9.2017 v 16:06 | Karma článku: 11.50 | Přečteno: 210 | Diskuse
Počet článků 1194 Celková karma 7.24 Průměrná čtenost 336
Zahradní a stavební architekt


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.