Kdo že dělá to první a kdo to druhé? Plodnost versus prázdnota. Obilí dává zrno, z pouhé slámy se již nic nevytluče.
Toto obrazné přirovnání se používá např. i v umělecké tvorbě, kdy "mlácení prázdné slámy" znamená formální, bezobsažné tvoření, vydávající se za obsažné. Je to snaha křísit umělecký obsah ve formě, která již třeba dobově pozbyla na ideové aktuálnosti. Jenže to platí jen tehdy, když se do díla skutečně nevkládá nosný obsah a jde jen o napodobování staré přežité předlohy.
Naopak, když se inspirace starými předlohami obohacuje novým obsahem, v odůvodnění pro daný záměr s širší významovou platností, jedná se o plodný tvůrčí čin. Tedy o "mlácení zrna ze slámy", nikoli "prázdné slámy". Tady je třeba umět rozlišovat v ideových významech.
Postaví-li někdo dům ve stylu, který je jen formální napodobeninou stylu již dávno dobově neaktuálního, bude toto přirovnání k "prázdné slámě" přiléhavé, neboť dílo není pravdivé z hlediska dobové autentičnosti. Něco jiného je ale inspirace takovým stylem v novém ideovém projevu, jenž řeší třeba urbanistický a architektonický úkol v historickém prostředí.
O takovou "staro-novou" tvorbu právě usiluje tento návrh na dostavbu SN. Zde se vyzkoušelo mnoho stylů, historických, historizujících i moderních, ale bez kýženého výsledku. Návrhy ze soutěží 20.století zde nebyly využitelné, neboť urbanisticky ani architektonicky na tomto místě nepředstavovaly onu potřebnou tvůrčí plodnost. Byly zde disharmonické, kolizní a nevhodné. Proto můžeme říci, že právě ony tu "mlátily prázdnou slámu", ty historizující i ty moderní. Neměly obsah a formu pro Staroměstské náměstí.
Jinou cestou, nežli v inspiraci zdejším urbanismem a historickými slohy, transformovanými novou architekturou, zde nelze jít, pokud máme zájem na odstranění proluky dostavbou, rovnocennou s ostatní zástavbou rynku.
Také trvání na provizorním řešení této násilné proluky je "mlácením prázdné slámy" a z nouze ctností.
-
(-)
