Život jako důkaz neexistence neživé přírody II

V návaznosti na svůj předchozí článek se zde dotknu evoluční teorie vývoje živých forem na Zemi. Ta sestavovaná vývojová řada organismů od těch neprimitivnějších až k člověku bude nejspíš hlavně jen teorií.

Byť se někomu může zdát i do jisté míry jako logická, třeba, že v posledních geologických obdobích tohoto biologického vývoje se díky mutačním změnám v genech některých druhů opů a jejich jedinců (jako následku změn podmínek života) začal formovat přechod k novému odlišnému, ale do určité míry příbuznůmu druhu - k člověku, je spíše málo pravděpodobné, že se takto člověk vyvíjel. A již vůbec se jeví jako nepravděpodobné, že se díky mutačním genetickým "přeskokům" takto vyvíjely nižší druhy živočichů ve stále vyšší a rozrůznily do tak velkého a uceleného ekologického systému života na Zemi. Něco jiného je vývoj vlastního druhu díky měnícím se životním podmínkám a něco jiného změna jednoho druhu v jiný druh. A až do takové rozrůzněnosti, kdy jsou živočišné druhy a jejich rasy systematicky zařazovány dle své příbuznosti do rodů, čeledí, nadčeledí, podřádů, řádů, tříd a kmenů. Takový systém nemohl vzniknout jen nahodilými genetickými "přeskoky" u jednotlivých živočichů (od těch nejprimitivnějších k těm nejsložitějším), díky měnícím se celkovým a lokálním podmínkám na Zemi.

Zde vidím souvislost s tím, co je obsahem mého předchozího článku (nebudu zde podrobněji opakovat), že není neživé přírody (myšleno v dimenzích vesmíru), že existuje jen příroda organická, v posloupnosti forem života od...do neznámo kam. A že pozemští tvorové a rostliny, spolu jistě s dalšími na jiných planetách, tvoří řádově nižší faunu a flóru v rámci existence vyššího organismu. Odtud může pocházet i onem bio-systém na Zemi a nejspíš i jinde. Je vytvářen nám nadřazenými biologickými funkcemi a pochody, v určitém přirovnání třeba k lidskému organismu, který si také pro svoje funkce tvoří a pěstuje určité nižší organismy a také hostí různé škodlivé parazity.

To může vysvětlovat i přítomnost druhu "Homo sapiens" v křížitelných rasách téměř na celé Zemi, aniž by se takto musel rozšířit z jednoho místa, kde se druhově vyvíjel  (vědci se domnívají, že z Afriky, kde se našly zatím nejstarší ostatky člověka).

Vývoj tu jistě probíhá v rámci živočišných druhů vlivem měnících se podmínek a kvalitativním výběrem mezi jedinci téhož druhu, ale i formou genetických mutací. Systémový biologický a ekologický celek na Zemi bude mít nejspíš ještě jiný původ.

Pohádka? A nebo tato:

Tak takto asi ne! (z web. stránky: Celysvet.cz).

-