Proč dostavět Staroměstské náměstí? IV

Protože je nedostavěné, zčásti pobořené a neustále podněcuje tvůrce k dalším a dalším pokusům tuto újmu napravit. Názory, že je to tak v pořádku a s ničím nehýbat, jsou dnes již projevem určité fobie.

To není pro zbabělce, kteří se děsí jakékoliv další stavební změny v tomto místě a vždy budou nekriticky protestovat proti všemu, co se zde nového objeví. V myšlení: "to je úplně jedno co to je, hlavní je to, že je to něco nového a tudíž je to tady špatně. Chceme zachovat to co tu je, ať je to jakékoliv, protože takto je to správně a dobře, nic dalšího sem nepatří a nechceme". Přehnaný strach z jakékoliv změny. Ale to již jsme v oblasti určité patologie, fobie z čehokoli zde nového stavebního.

Na Staroměstském náměstí se stavělo a přestavovalo po celou dobu jeho historického vývoje a tudíž přirozenou snahou je samozřejmě zachovat to stávající hodnotné, ale i napravit škody, které SN utrpělo na konci 2.sv. války.

Prostor proluky není součástí náměstí, je to jen vybourané místo, navíc velkého rozsahu, se všemi negativními jevy, jaké takový stavební výpadek má. Nemá vůči SN urbanistickou ani architektonickou logiku a kulturní hodnotu. Parčíková úprava tyto aspekty problému nenahrazuje, jen do určité míry tlumí svou funkcí. Tuto funkci je ale možné zčásti zapracovat také do nového stavebního řešení dostavby proluky.

(-)