Létám si nad mraky

A po zemi chodím taky. Létám si já nad mraky, kde pouštím svoje draky. Napodobuji také ptáky a věřím na zázraky. Létám si já nad mraky, ale po zemi chodím taky.

-

Tu jeden, dva, tři kroky,

či jeden, dva, tři roky.

Čelné zdi i jejich boky,

kde samé pasti s oky.

-

Krok vlevo i krok vpravo,

vpřed a nebo vzad.

Až to již není zdrávo,

častý náraz, někdy pád.

-

Létám si já nad mraky

i před mnohými zraky.

Stále věřím na zázraky,

že smysl to má jaký?

-

Volnosti té nebeské,

proti pasti pozemské.

I víry, v naplnění brzké,

krásy podstaty božské.

-

Plachtím si já nad mraky

a k zemi spouštím taky.

Kde setkávám se s ataky,

s lidskými těmi praky.

-

Ale také se vstřícností,

jež si ctnosti hostí.

S hybností i leností,

k radosti, nebo k zlosti.

-

Achille Devéria, viněta s rytinou, 1825, Francie.

-