Slunce více vlevo

Jak tak od zimy pozoruji ze svého okna východ slunce nad zdejšími kopci obzoru, vidím, kromě jeho narůstajícího stoupámí vzhůru k nebi, také posun jeho vycházení směrem doleva. Jak se ta naše země kolem něj i sama složitě točí.

-

Vítej sluníčko od pána našeho boha,

ty sílo životodárná.

I poezie k tobě, upínající se mnohá,

proti tobě, každá síla marná.

-

Rozkvétáš naše životy,

a dáváš jim svůj smysl.

Avšak tady nejde jen o ty,

co všechno zaměstnává naši mysl?

-

Za oknem se ozval rehek, pak přeletěl čmelák,

a nedaleko hrdlička.

Dále, za zahradou přejel vlak,

náhle rorýs, no to je ale klička.

-

A co těch dalších květů jara,

v sluneční májové naději.

To nás nejen vítá, ale také kárá,

neb i záludné věci se dějí.

-

Všeho s mírou užívati,

příroda umí i trestati!

Podle toho jak jsme jatí,

jak šlechetní nebo kati.

-

Ano, slunce je již více vlevo,

v pohledu z mého okýnka.

Poslyš jinochu i ty sličná děvo,

o všem tu musí být zmínka.

-

Joseph Mallord William Turner, Norhamský zámek, olej, kolem 1840-45

(Umění 19. a 20.století, N.Lynton, Artia Praha, 1981).