Žula, dřevo a ocel

Úplně jednoduše a prakticky, pro krátkodobý pobyt v sedě, dáno každému tak ku potřebě. A ještě nějaký ten šroub, pro zpevněný kloub.

Z té nejnáročnější architektury k té nejdrobnější a nejjednodušší. I ten nejmenší architektonický prvek v městském prostředí umí zpříjemnit pobyt návštěvníka. Nemusí to být vždy složitější umělecké dílo, ale mělo by do svého místa esteticky i svým účelem patřit. Tady bývají ty nároky zase větší, dokázat takový prvek vhodně navrhnout v kontextu a kompozici upravovaného prostoru. Často vidíme směs různých takových prvků od různých výrobců a dodavatelů, která dokáže kulturně vnímavého člověka i dosti rozladit. Všelijaký průmyslový design a nestylová míchanice třeba svítilen, laviček, odpadkových košů atd. Pro to, co se k čemu hodí či nehodí, musí být estetický cit a také zájem a spolupráce investora s architektem. Je to rovněž o finančních možnostech, tak to podle toho pak dopadá a vypadá.

Dosažení jednoduchosti ale vždy není zase tak jednoduché. Někdy se k ní člověk dopracovává dosti složitým tvůrčím procesem.

Půdorys bočnice (ocel).

-