Takže zlikvidujeme stromy a postavíme domy, které nikdo nepotřebuje?

Řešení má být mnohoúčelné. Domy, které vyřeší urbanistický a architektonický problém náměstí a budou přinášet užitek uživatelům, návštěvníkům a zákazníkům. Užitečný bude také dostatečný venkovní prostor za nimi pro posezení ve stínu stromů s občerstvením.

Jsem, pane architekte, laik. Nehodlám mluvit do odborných debat. Jen mě vždy při výkladech architektů napadá, jak nemalebná by byla stará Praha - Staré či Nové Město, Hrad s okolím či Malá Strany, kdyby existovali architekti ve 14. až 17. století. Jaký boj by byl o výšku jednotlivých domů, domečků či paláců, o výšku parapetů a velikost oken!

   Ostatně typickým příkladem problému 'odborného posouzení' je Eiffelovka v Paříži. Původně proklínaná, dnes jako symbol v noci nasvícená. Ostatně v témže městě o mnohém vypovídá Centre Pompidou.

  Obdivuji sebevědomí každého, kdo je přesvědčen, že umí posoudit, že toto architektonické řešení správně a tamto příšerné.

Ve 14. až 17. století to byli také architekti, kteří přísně stavěli svoje stavby. Je to stále stejné, jen kultura upadla díky celkovému vývoji civilizace a přibylo více zákonů a předpisů. Proto je ale např. mnohem méně požárů staveb.

Pokud jste si nevšiml v mým článcích, já usiluji svou dostavbou o stejnou malebnost na Staroměstském náměstí, jako ostatní jeho stavitelé v minulosti.

Ano. Je to i o tom ,,zvyku". Např. tím, že by se náměstí doplnilo směrem k původní logické podobě (,,uzavření"), by se pocitově (opticky) zmenšilo. Tedy především pro ty, kteří jsou zvyklí na jeho současnou podobu

Přesně tak, je to jen pocit díky dlouhodobému stavu. Přitom náměstí by se naopak zvětšilo, protože v nové dostavbě již není počítáno s původním Krenovým domem, který ukrajoval severozápadní roh tohoto prostoru.