Diskuse
Černá díra galaxie II
Děkujeme za pochopení.
M81i49c75h92a25l 67S52e81d53m84í80k
Počet hvězd "sežraných" ČD - kvasarem lze odvodit ze zářivého výkonu a jaký přísun hmoty je k takovému výkonu potřebný.
J95i35ř26í 59S82t64r13a53t65i67l
Když tento gigantický shluk zářivých těles pohltí 1-10 hvězd za rok, tak se to dá nějak zjistit na celkovém zářivém výkonu kvasaru? To znamená, že se pozoruje 1-10 světelných bodů ročně v jeho centru, které mění svoje světelné spektrum do rudého záření a z toho se vyvozuje, že je pohlcuje "černá díra" kvasaru?
D20a46n62a 60T89e51n26z75l72e32r
Zajímá vás, jak se na to přišlo. Počtětě si:
http://www.eso.org/public/czechrepublic/images/archive/category/blackholes/
M17i96c72h57a48l 67S55e41d63m47í58k
Hmotnost černé díry v centru galaxie se da určit z parametrů oběžných drah hvězd v její blízkosti. Horní odhad velikosti tělesa v kombinaci s hmotností určí, že to nemůže být nic jiného než černá díra. Dalšími potvrzujícími faktory jsou třeba světelné křivky včetně rudého posuvu záření, které vydávají tělesa padajících do ČD. Ale stále pozorujeme jen působení na tělesa v její blízkosti, nikoli černou díru samu. Nejvíce bezprostřední bylo pozorování gravitačních vln při splynutí dvou černých děr detektorem LIGO. Z průběhu se daly odvodit hmotnosti obou splývajících ČD.
J10i58ř74í 17S69t87r94a97t49i82l
Černá díra není pozorována a ví se jakou má hmotnost a jak se chová, na základě pozorování oběžných drah hvězd v její blízkosti a změn světelných vln, vysílaných hvězdami, které do ní padají? Skutečně někam padají a v tak hustém hmotném hvězdném prostředí jsou pozorovány jednotlivé hvězdy? A potom z jednoho nějakého případu bezprostřednějšího pozorování? Spíš bych věřil tomu, že to budou zase jen hypotézy. Co je to ta "černá díra" v definitivním konstatování vědy?
J55a97r73o71m12í22r 42H35l25u35b16e79k
To je choulostivé téma a nevědí si s ním rady ani věhlasní současní fyzikové. Černá díra se chová jako nekonečno a to je vždy problém, je to singularita, kterou je těžko popsat. Protože sestavit rovnici na jedné straně s nekonečnem a na druhé s něčím jiným, je velmi obtížné, aby tato rovnice dávala smysl. Možná by se dalo napsat 0 = nekonečno. Ale víme, že ta nula tam nepatří, jinak bychom tady nebyli ani my.