To jsme to dopracovali, kam jen vstoupíte, všude vás podrážděně vyprovodí nebo výhýbavě odmítnou. Kam a kde že to?
Jsme prosím na poli umění 21.století. Zde se to jen hemží "filosofiemi", opřádajícími nejrůznější "osvobozené" lidské projevy, vydávající se také za umělecké. "Pozitivem" tohoto vývoje je to, že člověk se střásl odpovědnosti za náročně dosahované kulturní hodnoty a uvolňuje prostor defakto každému, kdo chce být umělcem, ač jím není. Již tak nemusí být talent, odpadla i velká dřina, stačí mít jen nějakou vlastní filosofii.
Divák se ptá, co to jako je na těch obrazech? Odpovědí mu bývá pohrdavé mlčení autora pro nechápavce a blbce, případně je mu podávána stejně nejasná a povýšená subjektivní "filosofie", která doprovází jeho "dílo". Potom přijde jiný podobný "filosof" a rozvíjí s autorem intelektuální diskusi. Dále pak přijde snob a na základě viděného a slyšeného, ač tomu také vůbec nerozumí, začne nadšeně tleskat mistrovi.
Ano, to jsme to dopracovali, umělec se osvobodil a může jím být téměř každý. Takový je dnes nejen tvůrce, ale i jeho mecenáš či jiný podpůrce. A pro takovéto poctivé obsahové, velkou pílí a talentem dosahované umění se vytrácí přijímací prostor, neboť již ruší a ohrožuje "tvůrce osvobozené".
Výsledek? Výrazně klesající etika a kulturnost ve společnosti i bující zvrácenost a nihilismus. V takové hodnoty se proměňuje současná kultura! Kdo ještě někde živoří a brání se tomuto vývoji, ten se nechává v ústraní bez šancí dožít. Čím vyšším tvůrčím talentem a schopnostmi byl obdařen, tím na nižším stupni žebříčku společenského hodnocení a ocenění se nachází, pokud vůbec na nějakém stupínku stojí...
Je to totiž stále obecnější společenský jev. Bravo vývoji moderního umění, které ztrácí etický obsah a svým směrem demagogicky stále více manipuluje s člověkem. Vkrádá se do všech sfér jeho života a našeptává mu: já jsem tvoje kultura, přijmi mě a budeš moderním člověkem, jdoucím s dobou.
A naproti tomu je umění čisté a opravdové...
