Přesvědčovat neznamená umlčet

Oponenti mých architektonických prací vyslovují námitky tak dlouho, dokud k tomu mají co říci. Když již proti mým argumentům nemají nic, tak umlknou.

Nikdy ale neuznají, že nemají pravdu, že ta práce je dobrým řešením této proluky. Prostě diskuse umlkne a tím to vždy skončí. Marné vysvětlování urbanistického, architektonického, uměleckého a funkčního záměru. Může to tam být, tak o co jde? Ty ostatní návrhy dostavby tam být nemohou a nechat proluku z války je ostudou architektů. Tak znovu a znovu "hrách ne zeď" a porovnávat a vysvětlovat.

Zde opět několik návrhů z poslední soutěže (1987-88), kde autoři uvažovali přístavbu malé radnice a doplnění dalších objektů v proluce, vzájemně uvnitř funkčně propojených (dle soutěžního zadání). A všude problém s kostelem sv.Mikuláše.

A opět vlastní návrh, který všechny tyto problémy řeší. V šikmém pohledu z náměstí kostel jen částečně a bezkolizně překryt. Dostavba je dostatečně od něj vzdálená, takže z jiných a blízkých pohledů může plně vyznít jeho průčelí. Uvnitř domy také částečně propojeny, s variabilním využitím. Za nimi je rovněž uvažován prostor pro odpočinek v zeleni s občerstvením.

Co tady ještě víc, zázrak? A je na těch stávajících domech Staroměstského náměstí něco zázračného? Své k svému a zde to ani jinak být nemůže.

Zdroje: Srdce města, URM Praha, 2008; Architektura ČSR, ročník XLVII., 1988/5.

Historizující i moderní zároveň.

Autor: Jiří Stratil | úterý 18.4.2017 11:12 | karma článku: 13,13 | přečteno: 334x