Vytvořit na daném místě pro danou situaci něco nového, ne však střetově nového samoúčelnou originalitou.
Problém dostavby Staroměstského náměstí se svými specifickými danostmi a požadavky je snad tím nejtypičtějším příkladem tohoto druhu, jaký v architektuře existuje. Bylo zde již velmi mnoho pokusů o vstup moderny do této proluky, v nejrůznějším koncepčním a stylovém pojetí. Výsledek tvůrčích snah ale více či méně ve všech případech nezvládal souhru se stávajícími historickými objekty. Problémy se často ještě více hromadily. Bylo zde mnoho nápadů, které by se mohly uplatnit jinde, ale na tomto místě v žádném případě. Nesprávná originalita na nesprávném místě může být jen falešnou originalitou.
Jak tedy harmonicky vyjít vstříc gotické radniční věži a k ní natočenému průčelí kostela sv.Mikuláše zároveň? Jakou urbanistickou kocepcí a jakou architekturou? V tomto problému právě spočívá tajemství "rozlousknutí oříšku". Nepokazit to místo, ale smysluplně doplnit. Věžovitá gotika versus věžovité baroko a navíc s natočením hlavního průčelí kostela k radnici. Vložit mezi tyto dominanty článek, který by dobře přilnul k radiční věži a také byl nenásilně ukončen před kostelem. Ve vhodném urbanismu i architektuře.
Moderna sama o sobě, tak jak se vyvinula ve stavební design si s tímto úkolem nemohla a nemůže poradit, neboť jí již chybí slohová obsahovost. Nutná byla proto nová inspirace historií, která se vepsala do tváře náměstí. Tedy gotikou, renesancí a barokem. Všechny tyto slohy zde byly při tvorbě návrhu použity, ale z pohledu idejí dnešní doby. Čili nikoli prosté kopírování, ale tvůrčí syntéza do nového stylu. V moderní jednoduchosti, bez zbytečných anachronismů eklekticky historizující architektury, přitom architektonická plnost a patřičnost do tohoto reprezentativního kulturního prostoru.
TRADICE + INOVACE + SOUHRA S HISTORIÍ = PRAVÁ ORIGINALITA V TOMTO MÍSTĚ.
Zákres do foto ruční práce.
