Nyní se podíváme ve zkratce na pozoruhodný a velmi složitý stavební vývoj východní strany Staroměstského náměstí.
Kamenné domy se objevují na rynku některé již od 12.století a nejprve se jedná o románské objekty jednoduchých tvarů, které byly dále přestavovány a postupně architektonicky rozvíjeny vyspělejšími kulturními slohy.
Většina obrázků pochází z publikace "Srdce města", URM Praha, 2008, z níž jsou čerpány i informace pro doprovodný text.
Staroměstské náměstí na neumělém plánu Židovského Města (detail). Pozdější renesanční "Týnská škola" vznikla přestavbou dvou gotických měšťanských domů. Jejich první románská podoba pochází asi z konce 13. (rohový) a z počátku 14.století (řadový dům). Sousední tři štíty patří také dvěma domům s počátky ve 13.století. Pozdějšími přestavbami pak vznikl dům "U Bílého jednorožce" (roh Celetné ul.).
Staroměstské náměstí na detailu ze Sadelerova prospektu Prahy z r.1606 (rytina od Jana Wechtera). Obraz této strany náměstí se příliš nezměnil, domy renesanční, dům "U Zvonu" si ponechává pozdně gotické průčelí s jednoduchou dlátovitou střechou.
Zde vidíme "Týnskou školu" se zjednodušeně namalovanými obloučkovými štíty a dům "U Bílého jednorožce" s renesančními štíty v průčelí. Palác "Goltz-Kinských", který vznikl rovněž přestavbou ze dvou budov, spolu se sousedními domy v renesančních přestavbách (plán mlynáře Veselého z r.1729, detail).
A opět renesanční podoba budov východní strany náměstí, dům "U Bílého jednorožce" zvýšen o patro a opatřen třemi střešními štíty. Věžová část domu "U Kamenného zvonu" byla po roce 1685 přestavěna z gotického do raně barokního stylu. Po r.1775 proběhly další barokní úpravy a nakonec ještě po roce 1899 pozměnila fasádu neobarokní úprava. Jeho počátky sahají nejspíš také do 13.století a ve 14.století byl goticky přestavěn. Stavební vývoj tohoto vzácného dokladu patricijské stavby z této doby však neskončil (alespoň doufám) ani muzeální rekonstrukcí v 60.-80.letech 20.století (Josef Carmine, Pohled na východní stranu Staroměstského náměstí, 18.stol.).
Po požáru věže Týnského chrámu od blesku v r.1819.
Obraz z 2.poloviny 19.století.
Štíty domu "U Bílého jednorožce" (vpravo) byly při klasicistní přestavbě v r.1858 sneseny, ale znovu obnoveny v r.1987 (foto Z.Reacha, po r.1900).
Zde vidíme na horním obrázku zbořené barokní budovy severní strany rynku při asanaci Josefova (foto před r.1904). Dům "U Zlatého slona" ve východní straně, stojící na rohu ul.Dlouhé, byl původně větší (jak je vidět v porovnání obou fotografií) a také prošel slohovými přestavbami od doby gotické až po rokokovou úpravu. Ta jeho současná neobarokní podoba pochází z roku 1905 (arch.F.Schaffer). Sousední dům "Zlatý Kříž" byl rovněž ze středověké podoby přestavěn barokně, ale v r.1904 zbořen. Na jeho místě pak v r.1906 vybudována novostavba s neobarokním průčelím (stavitel V.Romováček a arch.R.Klenka).
A zbývá jaště palác "Goltz-Kinských", který vznikl přestavbou dvou renesančních budov v letech 1755-1765 podle projektu Anselma Luraga. Zde je doloženo sklepení jižního domu z 12., severního z 13.století. Starší přestavby budov paláce pocházejí z 15., 16. a z počátku 17.století. Roku 1835 byl ještě připojen dům "U Půl zlaté hvězdy", který byl architektonicky sjednocen s palácem (arch.J.O.Kranner).
Zleva: "U Zlatého slona", dům "Zlatý Kříž", "U Půl zlaté hvězdy" a palác "Goltz-Kinských".(-)
(-)
Takto měl být rekonstruován dům "U Kamenného zvonu" podle původního návrhu architektů SÚRPMO Praha (L.Pelzlbauer, A.Charvátová, 60.léta).
(Pražská architektura - významné stavby jedenácti století, arch.J.Staňková, J.Štursa, S.Voděra, J.Staněk, autor kresby, Praha, 1990)
Fasáda byla ale složena jen z nalezených zbytků osakané gotické kamenné výzdoby a obnoveny pouze výplně oken. Tedy nikoli architektonicky plnohodnotná, nýbrž konzervační muzeální rekonstrukce. Navíc doplněná prvky moderní architektury, kde zejména atikový věnec, převzatý z návrhu, je nepůvodní. Dům nikdy neměl atiku. Obnova budovy vyznívá proto na Staroměstském náměstí poněkud nepatřičně, není již ani gotická ani soudobá.(-)
Nová rekonstrukce kompletní gotické výzdoby průčelí by byla na základě nálezů a datování architektury do druhé čtvrti 14.století možná, také zastřešení jednoduchou dlátovitou střechou s měkkými náběhy by bylo věrnější a vhodnější. Ve svém návrhu jsem spojil fasádu od architektů SÚRPMO s vlastním řešením zastřešení.
