Chvalozpěv na moderní umění

Co mám rád z projevů moderny? Nezáleží mi tak ani na stylu, jak na uměleckém obsahu díla. Více dávám ale přednost třeba v malířství a sochařství stylizacím realistického zobrazování. Zde se více ukáže, co kdo umí řemeslně.

V abstrakci mnozí schovávají svoje nedostatky za doprovodnou filosofii, ale i zde se pozná rozdíl mezi umělcem a diletantem. Leccos se však může skrýt a zamaskovat. Stylizace reality ukáže, co kdo opravdu umí. Zde přikládám několik ukázek opravdového moderního kumštu, jaký obdivuji.

Paul Cézanne, Dům oběšence v Auvers, 1872-73

(Cézannův život, H.Perruchot, Mladá fronta, Praha, 1965).

Edgar Degas, Tanečnice prohlížející si chodidlo pravé nohy, 1910-11

(Umění 19. a 20.století, N.Lynton, Artia Praha, 1981).

Georges Seurat, Nedělní odpoledne na ostrově Grande Jatte, 1885-86 (tentýž zdroj).

František Kupka, Kruhovité a přímočaré, 1937

(Encyklopedie českého výtvarného umění, Dr.E.Poche a kol., Academia Praha, 1975).

Jan Zrzavý, Sedící dívka, 1945

(Jan Zrzavý, M.Lamač, Odeon Praha, 1980).
 

Josip Plečnik, kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, nám. Jiřího z Poděbrad v Praze, 1928-32

(Prahou deseti staletí, J.Herout, Orbis Praha, 1972).

-

A nakonec opět dům ze svého návrhu na dostavbu Staroměstského náměstí, jak si představuji současnou architekturu v tomto historickém prostoru.

-

-

Autor: Jiří Stratil | úterý 30.5.2017 9:37 | karma článku: 13,74 | přečteno: 352x