V Evropě, konkrétně v Bulharsku a Řecku byl učiněn senzační archeologický objev některých ostatků předchůdce vývojové linie člověka, s odhadovaným stářím 7,2 miliónů let.
To překonává dosud nejstarší podobný nález z rovníkové Afriky, odhadovaný na 7 miliónů let. Z tohoto objevu vědci usuzují, že člověk se patrně nevyvinul v Africe, odkud se šířil do celého světa, ale jeho původ se na základě nového objevu přesouvá nyní do Evropy. Z ní se potom mohl šířit dále na východ a také později na jih na africký kontinent. Tedy bílé rasy člověka se nejspíš nevyvinuly díky změněným životním podmínkám pro migrující lidské skupiny či tlupy z negroidních černých ras, ale může to být právě naopak. Bylo by to i vývojově logičtější na základě porovnání civilizačních schopností, jaké vykazují bílé rasy, s jinými rasami.
Genetikové se domnívají, že člověk, jehož všechny rasy se mohou biologicky křížit (jedná se tedy o jeden druh Homo sapiens), se mohl vyvinout jen na jednom místě a odtud potom rozšířit po celé zemi. Pravděpodobnost, že by pocházel z více míst je prý zanedbatelná, neboť by se vzhledem k jiným existenčním podmínkám geneticky vyivnul v odlišné, vzájemně nekřížitelné druhy.
Nové objevy v Evropě ovšem naznačují také to, že další podobné nálezy mohou být učiněny i jinde na zemi a také, že může být nakonec potvrzen i vývoj odlišných ras téhož lidského druhu na více místech zeměkoule, přestože je to tak málo pravděpodobné. Jak se vlastně život formoval vědci nevědí, tak také nemohou s určitostí tvrdit, že je nemožné, aby tentýž druh pocházel v odlišných rasách z více míst země. I když takové druhy živočichů nyní nejsou nalézány. Věda je také ve vývoji a objevuje další a další novinky, které porážejí dosavadní teorie a hypotézy.
Ilustrační foto: vykopávky z doby Velkomoravské říše na Pohansku
(Pod Pálavou, V.Reichmann, J.Tomeček, Orbis Praha, 1970).
-
