Duše čistá

Hodí se tam, navazuje, harmonicky doplňuje, přitom je také svoje. Co zde ještě víc? Myslím, že již nic.

-

Nechtěla jsem býti pyšná,

jen potřebná, avšak svébytná.

Duše čistá, ne hříšná,

něco jako voda pitná.

-

Jako pramen horské bystřiny,

načechraný a průzračný.

Dílo i nevšední dřiny,

obraz jasný, bezmračný.

-

Nechtěla jsem býti pyšná,

domýšlivá a chlubivá.

Za každou cenu odlišná,

z níž jen sil ubývá.

-

Chtěla jsem být symbolem,

také důstojným majestátem.

I radostí, ne bolem,

v tanci rozevlátém.

-

Hledala jsem jistoty,

v hodnotách věčných.

A být tu pro ty,

jimž pohledů dodám vděčných.

-

Co se nosilo se obnosilo,

něco však tu zůstává.

Pominuto i to, co prosilo,

 ta někdejší závratná sláva.

-

Já nechtěla býti pyšná,

chtěla jsem být duše čistá.

Ale i odlišná

a ve svém postoji si jistá.

-

-

V perexu: V.Beneš, Kytice (Encyklopedie českého výtvarného umění, Dr.E.Poche a kol., Academia Praha, 1975).

-