Jak rostla a rostla až přerostla a nakonec padla

Zůstal z ní jen malý kousíček jako podpěra, aby věž nespadla. Neuvěřitelný vývoj jedné slavné stavby na Staroměstském náměstí.

(-)

Tak toto je její počátek,

první správní dámy pražské.

Nejslavnější z radničních matek,

z té dávné doby románské.

Tady se již vyšvihla,

jako práce huti parléřovské.

Takto ke gotice zdobné tíhla,

dílo na tu dobu mistrovské.

A již roste do výšky,

i zazděno z obav loubí.

Začínají přestavební hříšky,

co všechno se tu skloubí.

(olejomalba Ludvíka Kohla, před r.1784)

 A další velká přestavba,

to již opravdu nemá styl.

Něco jako trosečnická plavba,

kdopak si tu ruce myl?

(-)

Zde pak radnice nám přerostla,

z vůle cizí nadvlády.

 Slova padla i velmi ostrá,

k rozhodnutí té české zrady.

(-)

 Příběh končí smrtelně,

zůstal jen malý kousíček.

Spáleno vše v kotelně,

jako kóda všech těch kliček.

(-)

Že by z mrtvých vzkříšení,

avšak již v době jiné?

V novém tvůrčím pokušení,

ano, nebo snad již ne?

-