Z té první: Ty architekte, nenechej se ničím a nikým spoutávat, neposlouchej nikoho, rozviň svou vlastní fantazii, odliš se od všech ostatních, buď jiný a skvělý. Jen tak budeš vítězit!
Máš tu k dispozici již téměř neomezené možnosti a prostředky konstrukční, technologické i materiálové a záleží jen na tvé dovednosti, co s nimi uděláš.
Jdi stále kupředu a neohlížej se dozadu. Tobě patří budoucnost, jen ty ji tvoříš, ty jsi ta pravá síla, ty jsi průkopník nových idejí a hodnot.
Nevšímej si těch kolem sebe, tvoř fantastické věci a buď ve svých vizích jedničkou.
Nenechej se rušit těmi staromilci, nebudeme se přece stále vracet do minulosti.
Ty jsi ta současnost a budoucnost a záleží jen na tobě co bude dál.
Jen se jich neboj a per se s nimi ze všech sil.
Nikdy se nevzdávej a porazíš je, vždyť já jsem s tebou - tvoje opora, tvůj milý >.
Ano pane můj, s radostí a v důvěře k tobě tě poslouchám a konám co mi přikazuješ.
-
A z té druhé:
Ty architekte, nemysli jen na sebe, na svoji skvělou budoucnost a úspěch, buď všímavý a ohleduplný k hodnotám, které tě obklopují, i k těm minulým.
Buď prozíravý, moudrý a statečný.
Nemusíš být ten nejoriginálnější, hledej objektivnější pravdu.
Ta není jen v tvém "já", ale i subjektech mnohých dalších a těm také vycházej vstříc.
Jen nevycházej vstříc těm, kteří poslouchají toho pána - viz výše.
Poslouchej mne a neuklouzneš, nesejdeš z dobré cesty a dočkáš se i zasloužené odměny - tvoje opora, tvůj milý B.
Ano pane můj, s radostí a v důvěře k tobě tě poslouchám a konám co mi přikazuješ.
Věnováno těm, kteří rádi mají pěkné věci,
a nezhlíží se v marnostech.
Kdo, že tady jsou ti malí a ti velcí,
v těchto mezilidských mostech?
-
Kresba výše: Tisíciletý vývoj architektury, Studie metabolického města, N.Kurakova, 1961, arch.J.Staňková, arch.J.Pechar, Polytechnická knižnice, Praha 1971.
-
