Současné umění se nese převážně ve znamení módních vln, kdy velmi často to, co je aktuální dnes, třeba za rok již zastarává. Je to povrchní přístup k tvorbě, samozřejmě podle účelu věci a založení umělce.
Stát si za něčím trvale znamená hlubší ponor a vytvoření objektivnější platnosti díla. Módně se vyvíjí design, tj. vnější estetická forma výtvářeného artefaktu a plytké umění. Naopak obsahová umělecká tvorba dobové módnosti nepodléhá a drží si trvalejší měřítka své doby i s přesahem do dob budoucích. Např. díla velkých renesančních nebo barokních tvůrců zařadíme do své doby, ale oslovují nás svým obsahovým sdělením dodnes. Mají takto trvalou aktuálnost.
Chceme-li vytvořit něco s neohraničenou platností, třeba dostavět Staroměstské náměstí, nemůžeme k takové architektuře přistupovat jen s vizemi krátké životnosti. Na tom také zkrachovaly všechny podobné pokusy o dostavbu rynku. Kontinuální návaznost na časově přesahovou kulturu tohoto historického prostoru je zde nutná. Veškeré pouhé úzce dobové designové projevy se minuly a vždy minou účinkem a nemohou být na SN přijaty.
Nemůžeme se vymlouvat na to, že by to měl být otisk naší doby a tím ospravedlňovat a oprávňovat to, co se většinou staví jinde, rovněž pro toto mimořádné místo. Máme tu za sebou velkou zkušenost mnoha soutěžních i mimosoutěžních pokusů o dořešení Staroměstského náměstí, ale dosud nepadlo žádné kladné rozhodnutí ve prospěch některého z návrhů.
To potvrzuje správnost názoru, že zde není možné vystačit pouze s módně dobovým architektonickým projevem, ale je nutné se hlouběji podívat do podstaty umělecké tvorby historických slohů. Vždyť to, co si o tomto problému mysleli funkcionalističtí architekti v předválečné a poválečné soutěži, již dnes nikdo nebere vážně. A tak je to i s pozdějším vývojem moderní architektury.
Dovolil by si někdo z kulturních lidí zbourat Dienzenhoferův kostel nebo kteroukoliv s ostatních budov náměstí? To jistě ne, ale jakou kulturní hodnotu přináší většinou současná architektura? Je možné s jejími idejemi uvažovat o dostavbě SN? Uvažovat ano, ale jakmile se vytvoří nějaké konkrétní řešení, vždy je jasné, že to zde nelze. Tedy jakýpak otisk této kultury naší doby na tomto místě.
Možnou cestou je syntéza. Syntéza obsahová a tím také formální, neboť obsah jest formou a forma obsahem. Tj. neformální propojení současnosti s minulostí. Něco, co se zařadí do vývojového proudu epoch, jež se vepsaly do tohoto prostoru, a vytvoří tak nový návazný článek.
Je to jen doplnění vybourané proluky, které podléhá určujícímu urbanistickému a architektonickému řádu místa a celého SN. Odklánějící se designové stavitelství nemůže plnohodnotně zastoupit tyto ideje.
Pootočený kolmý pohled na dostavbu.
-
V perexu: "tančící dům" (detail pohledu), časopis Architekt, 14-15/96.
-
