Asi to, co je právě záměrem tohoto řešení dostavby a jeho předností. To, že se vyrovnává s architekturou historických slohů, posunuje je do moderního pojetí, avšak nebortí cizorodými vizemi.
Mnohý čekatel na novou podobu dostavby západní strany Staroměstského náměstí si zde představuje něco, co vyrazí dech svou "neotřelostí" a originalitou a přitom sem zapadne. Ano, mnoho architektů se o něco takového snažilo a jistě dále snaží, ale nemohou dosáhnout přijatelného výsledku. Je to bludná cesta nemající konce. Naopak vhodná návaznost na urbanismus a architekturu rynku se jeví jako možná. Nikoli ohromující záplata, ale patřičná dostavba proluky.
To ovšem takovému čekateli na nevídanou novinku přináší trauma, že se současné architektuře nedaří vyrovnat s tímto úkolem a vnést do náměstí atrakci nové hodnoty a významu, která by se stala ikonou naší doby. Proto nemůže doplnění zástavby SN tradiční architekturou připustit.
Proč zde taková hysterie? No právě proto, že se jedná o Staroměstské náměstí a jeho historický význam. Moderní architektura si chce na tomto místě dokázat svou kulturní souměřitelnost se starými slohy. Ale jak se jí to může podařit, když právě opustila tyto obsahové hodnoty a vydala se cestou snadnějšího efektu?
Specifické podmínky dostavovaného místa SN jsou takového rázu, že je není možné nějakým způsobem obejít. Přivítal bych zde více poctivých tvůrčích snah o dořešení tohoto prostoru v podobném duchu chápání věcí, tedy zohledňujících urbanismus a architekturu staveb SN, ne je ignorujících a konfrontujících.
Zabývá se ještě někdo takovými podobnými vizemi?
-
(-)
