Každý národ má svůj svéráz a kulturu, vyvíjející se po staletí. Projevuje se zde také určitý multikulturalismus míšením s cizím obyvatelstvem, ale hlavní rysy převládají.
Zase se zde zaměřím na architekturu, kde dochází k nejviditelnějšímu smazávání kulturní identity národů víceméně jednotnou postmoderní stavební estetikou. Ta již prakticky nerozlišuje specifiku národních kulturních tradic a je již téměř jednotná po celém světě.
Takový je vývoj celosvětové civilizace, ale ne tak docela. I v dnešní době vznikají tendence o navázání na staré tradice, v novém tvůrčím významu, inspirovaném také současnou kulturou. Nejsou to protichůdné a střetové tendence, jsou to naopak snahy o propojení - nového se starým - pro kontinuální vývoj.
A vznikají tu i konkrétní situace a potřeby takových řešení v architektuře. Mířím samozřejmě opět na to naše Staroměstské náměstí, kde byly prověřovány všechny možné i nemožné způsoby stavebního řešení vybourané proluky jeho západní strany. To, že i po více jak 100 letech úsilí architektů se nenašla vhodná možnost dostavby, přivádí právě k takové myšlence, propojit stylově moderní architekturu se zdejšími historickými tradicemi.
Co je tedy nejmodernější na Staroměstském náměstí? Moderna, která se za celý svůj dosavadní vývoj nedokázala s tímto místem úspěšně vyrovnat, nebo nová tradice v historicko-soudobém duchu?
Jedná se o specifický problém SN, jehož řešení může jen doplnit současnou architektonickou tvorbu a nijak s ní nemusí soupeřit. Každý urbanistický a architektonický úkol má více stavebních možností, tato mimořádně komplikovaná historická lokalita však odolává všemu, co se zde vyzkoušelo a míří pouze k určité možnosti dostavby. Proč v důsledku neúspěšnosti mnoha vyzkoušených koncepcí zanechat tohoto usilování, to by byla rezignace a prohra. Proluka se kvalitně dostavět dá, ale nebraňme se tomu, co vytváří typ a charakter SN a je použitelné i zde. Samozřejmě ne v pouhém kopírování historických budov, ale v posunu jejich architektury. A také ve zohledňujícím urbanismu vůči dominantám, rámujícím tuto proluku.
-
