O čistotě v umění

V jednoduchosti, jak se říká, bývá krása. Ta správná jednoduchost ale není snadno dosažitelná, k té je nutno se dopracovat složitou cestou.

Najít třeba v architektuře dobrou kompozici, formu, tvar a barvu, v kvalitních proporcích a vztazích, aby nepůsobily chybně, prázdně nebo naopak přesyceně, rušivě či zbytečně. Aby byly prosty obsahových "nečistot", k tomu je třeba ducha nadhledu, dobré vůle a kultury. V duševnu člověka je toho mnoho a záleží na něm, na jeho úsilí, jak si poradí se vším tím nepotřebným a dokáže se dostat k tomu podstatnému, očištěnému a jak se mu podaří vše dotáhnout k dokonalosti. Zde leží i to tajemství krásy uměleckého díla, jak vykřesat z balastu nečistoty zářivost čistoty a ušlechtilosti. V poctivé práci, nic nepodceňující a přehlížející. Je to náročná cesta z bláta, chaosu a tmy do světa světla. Není každému dána síla k dosažení takových cílů, každý podle svých možností a schopností, ale důležitá je snaha a orientace. Hledejme a obklopujme se věcmi pěknými, stojí to za to.