Zvláštní znamení

Jako zjevení, neznámý úkaz na nebi, neboť obloha byla zatažená. Přesto vyšla hvězda a stála bez pohybu v jednom místě.  

-

Temná byla noc,

 obloha mračná, za deště.

Však jaká to čarovná moc,

a znamenaná k tomu ještě.

-

Vyšla hvězda jasná,

jen jediná v tom černém poli.

Ve svém svitu tak krásná,

pro srdce čisté, které bolí.

-

Stála nad tím jedním místem

a něco vzkazovala.

Ve směru či smyslu jistém,

svým třpytným světlem pózovala.

-

Hvězdo ty má jasná,

buď tu stále se mnou.

Tvá idea pro mne spásná

a vítězí nad mocí temnou.

-

Hvězdička pak zamrkala,

dalším vstřícným znamením.

I v pokoře se duše kála,

zatížená kamením.

-

Však náhle také pookřála,

tou povzbudivou nadějí.

Co odedávna si skrytě přála,

lépe při zemi být, raději.

-

S kým, že nitro rozmlouvá,

kdo vnuknutí mu dává?

Ten, jenž i vlnobití vzdouvá

a přikázání pravá.

-