V jednoduchosti je krása

Falešnou představu, že radnice na Staroměstském náměstí musí být monumentální stavba s přebohatou architektonickou výzdobou, vytvořila budova Nobileho radnice z 1.poloviny 19.století.

Byla to stavba na rynku předimenzovaná, s nevhodnou pseudogotickou architekturou rakouského stylu a s průčelím přesyceným výzdobou. Nic na ní nehrálo ve prospěch historické zástavby náměstí. Všeho moc. V duchu tohoto dekadentního urbanisticko-architektonického směru se nesly také první soutěže na její přestavbu na počátku 20.století. Všeho mnoho až příliš a špatně, proto z toho také nic nebylo. Jakýsi pseudoromantismus ve velkých dimenzích, prostě úpadek historických slohů. Staroměstské náměstí nepotřebuje takové a podobné divadlo, ale přiměřenou a vhodnou dostavbu proluky po Nobileho radnici. Stylově, moderně i v návaznosti na staré slohy. Žádné nabubřelé velikášství, ale pokornou i zdravě sebevědomou obsahovou velikost. Ta nespočívá v samoúčelných dimenzích ani v tvarových a výzdobných exhibicích, nýbrž v nalezení dobré souhry nového se stávajícím starým.

 (-)

 Několik návrhů z prvních dvou soutěží na přestavbu Nobileho radnice /1901, 1903/

(zdroj: Srdce města, URM Praha 2008).

-